1.3.3 Problémy s usínáním
PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc., PhDr. Daniela Sobotková,
CSc.
Spánek a bdění jsou dva velmi komplexní druhy chování a už sám tento
fakt může mít vliv na skutečnost, že přechod z bdění do spánku bývá obtížný. Je
často obtížný i u dospělých, u kterých poruchy usínání tvoří jednu z hlavních
skupin poruch spánku. Činí potíže však zejména malým dětem, protože u nich není
vývoj bdění ani spánku ukončen, a tak přechod mezi nimi nemůže být dostatečně
ustálený. Proto by měl dospělý pomáhat dítěti usnout, tj. vytvářet takové
podmínky, které mu usnutí usnadní.
ČEHO MÁME PŘEDEVŠÍM DBÁT, KDYŽ UKLÁDÁME DÍTĚ KE
SPÁNKU?
1. DÍTĚ BY MĚLO BÝT SPOKOJENÉ A KLIDNÉ
Bdění před spánkem má být naplněno pro dítě zajímavými činnostmi.
Poslední část bdění by pak mělo tvořit klidné zaměstnání, bez vzrušujících
podnětů a nadměrné pohybové aktivity. Tak např. dovádí-li dítě rádo při koupání
ve vaně, předsuneme koupání tak, aby zbylo dost času na uklidnění dítěte.
Přijde-li tatínek domů v době, kdy má být dítě ukládáno ke spánku, nemá s ním
začínat živé a veselé hry, i když taková zábava otce s dítětem v jiné době než
před usnutím je velice žádoucí a chvályhodná.
Studie spánku a bdění u malých dětí ukazují, že nejen průběh
posledního bdění, ale i to, jak se dítě chová během celého dne, může mít vliv
na usínání. Nervová soustava dítěte, které je neklidné, hodně pláče a málo
klidně bdí, je nadměrně zatěžovaná. To se může nepříznivě projevit na způsobu
přechodu z bdění do spánku. Vždyť i u sebe můžeme pozorovat, že špatně usínáme,
prožili-li jsme den v napětí nebo smutku. Musíme si tedy všímat, které podněty
a situace dítěti přinášejí radost, spokojenost, uklidnění, a takové podmínky se
pak snažit dítěti vytvářet.
2. MĚLI BYCHOM VYTVOŘIT RITUÁL UKLÁDÁNÍ KE SPÁNKU
Rituálem ukládání ke spánku rozumíme stálost a pravidelnost
podmínek, za kterých dítě dáváme spát. Předně bychom měli zhruba zachovávat
čas, kdy je ukládáme ke spánku. Také další okolnosti, za kterých dítě ukládáme
ke spánku, by měly zcela pravidelně následovat jedna za druhou, jako např. že
vždy po koupání následuje nakojení, přebalení, uložení do postýlky v klidné
místnosti a pohlazení. Pravidelný sled podmínek pomáhá vytvářet zautomatizovaný
vzorec chování, který pak probíhá snadněji než chování, které není
zautomatizováno. Navíc taková pravidelnost umožní dítěti poznat, co bude
následovat, a tak může odpadnout napětí, které vzniká, když se situace neustále
mění a dítě jí nerozumí.
Každá rodina by měla vytvořit takový rituál, který dítěti nejvíc
vyhovuje a umožňuje mu, aby bylo při ukládání ke spánku spokojené. I malé dítě
je schopno naučit se pravidla ukládání ke spánku, když mu vyhovují a když je
celá rodina dodržuje.
3. DÍTĚ BY SE MĚLO NAUČIT USÍNAT SAMO
Toto…
