Požadavky na zajištění hygieny v rámci péče o dětská hřiště

9.3

Požadavky na zajištění hygieny v rámci péče o dětská hřiště

MVDr. Michaela Pavelková

 NahoruDětská hřiště a herní plochy

Dětské hřiště je místo určené pro hru dětí v tzv. "bezpečném prostředí", mimo ulici, stavbu, parkoviště apod.

Venkovní hrací plocha je veřejně přístupná plocha určená pro hry dětí, která k tomuto účelu byla řádně zkolaudována a má svého provozovatele.

Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, od 1. 1. 2014 (NOZ) – provozovatel zodpovídá za bezpečnost zařízení. K tomu, aby byla hřiště bezpečná, musejí splňovat mnoho požadavků, jak na vlastní herní prvky, tak na jejich montáž.

Pro veškerá zařízení dětských hřišť vyplývají požadavky z nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví, u kterých výrobků musí být posouzena shoda s požadavky technických předpisů a jakým způsobem. Dále se mimo jiné řídíme ČSN EN 1176- Zařízení a povrch dětského hřiště.

Od 1. 12. 2002 musí být zařízení dětských hřišť posouzena autorizovanou osobou. Výrobce či dovozce je povinen v prohlášení o shodě uvést identifikaci osoby, která posouzení provedla. Certifikaci výrobku zajišťuje výrobce nebo dovozce. Poškozená zařízení dětských hřišť musejí být (od roku 2002) při výměně nahrazeny certifikovaným náhradním dílem nebo dílem stejných technických parametrů. Z hlediska bezpečnosti musejí být v souladu s požadavky zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, v platném znění.

Na povrch dětského hřiště mohou být použity různé materiály (tráva, kačírek, kůra, umělé povrchy atd.), viz ČSN EN 1176-1. Zařízení a povrch dětského hřiště musejí také odpovídat technickým normám na výšku volného pádu. U herních prvků s výškou volného pádu vyšší než 1 metr se musí použít materiál, který stanovuje norma (např. písek, kůra atd.), viz ČSN EN 1177 Povrch dětského hřiště tlumící náraz – Stanovení kritické výšky pádu. Sypké materiály, především písek, štěrk, tvořící hrací plochu nesmějí obsahovat jílovité a prašné naplaveniny. Kůra může být zdrojem plísní s produkcí toxinů. U dětí mohou způsobit bolest hlavy, slzení i pálení očí. Kačírek má nejlepší tlumící vlastnosti, jeho nevýhodou je však prašnost a ulpívání prachu na oděvu dětí. Z hlediska bezpečnosti musí splňovat požadavky ČSN EN 1176-1. Plochy z pryžových materiálů tvořící hrací plochy či plochy u herních prvků nahrazují často přírodní materiály (písek, kůra, kačírek apod.). Pryžové materiály mají řadu předností. Jsou téměř bezúdržbové, mají stále rovnoměrný povrch, dlouhou životnost. U použitého materiálu je vyžadován atest zdravotní nezávadnosti. Zdravotní nezávadnost použitých materiálů pro výstavbu ploch a zařízení hracích ploch – doklad o zdravotní nezávadnosti výrobku, lze odvodit ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, a zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, v platném znění.

Venkovní hrací plocha musí být opatřena návštěvním řádem, ve kterém je nutno definovat:

• Provozní dobu.

• Věkovou hranici uživatelů pro jednotlivé hrací prvky.

• Povinnost udržovat pořádek.

• Vymezení zodpovědnosti za nezletilé návštěvníky.

• Důležitá telefonní čísla, například na správce.

• Údaje o kontrolách, revizi atd.

Doporučení k dětským hřištím a herním plochám:

• Veřejná hřiště – musejí být bezpečná (opravuje-li se nějaký herní prvek, ohraničit, označit – přístup zakázán).

Kontrola dětských hřišť a herních prvků:

• Běžnou kontrolu provádí zaměstnanec provozovatele či majitele, příležitostně je nutné kontrolovat tzv. nápadné zdroje nebezpečí. Ve frekvenci 1–3 měsíce je třeba provádět provozní kontroly se zaměřením na důkladnější prohlídku funkce herních prvků z hlediska jejich…