5.1.8 Muzikoterapie u dětí ve věku 1,5 až 2 roky
Mgr. Matěj Lipský
HISTORICKÉ ZASTAVENÍ A VYMEZENÍ POJMU MUZIKOTERAPIE
Léčba hudbou je stará jako lidstvo samo. Již na počátku lidské
existence byla hudba součástí léčebných rituálů. Tehdejší lidé věřili, že hudba
(spojení rytmu, zpěvu a tance), kterou provozuje medicinman, vyhání z těla
nemoci a zlé síly. Rituály měly preventivní i léčebnou funkci. S vývojem
civilizací se vyvíjelo i používání hudby jakožto léčebného prostředku pro
dosažení zdraví. Ze Starého zákona je například známa hra na harfu, která
pomáhala tišit stavy deprese krále Saula, a speciální hudební procedury, které
léčily epilepsii. Postupem tisíciletí se hudba střídavě objevovala a opět
mizela z oblasti léčebné a medicínské.
Muzikoterapie, jak ji známe dnes, je terapeutický přístup z oblasti
tzv. expresivních terapií. Expresivní znamená, že tyto terapie pracují s
výrazovými prostředky, které jsou svojí povahou hudební, dramatické, literární,
pohybové a výtvarné. Muzikoterapie klade důraz na složku hudební, přesto si do
jednotlivých technik občas vypůjčí i další prostředky, které nabízejí ostatní
expresivní terapie.
Pojem muzikoterapie má řecko-latinský původ. Řecky moisika, latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia,
therapeineio, latinsky iatreia znamená léčit, ošetřovat, starat se,
pomáhat, ale též vzdělávat a cvičit. Jde tedy o použití hudby nebo hudebních
elementů (zvuku, rytmu, melodie, harmonie) kvalifikovaným muzikoterapeutem pro
jednotlivce nebo skupinu. Účelem muzikoterapie je usnadnit a rozvinout
mezilidskou komunikaci, vzájemné vztahy, podpořit učení, usnadnit sebevyjádření
apod. To následně vede k uspokojení emocionálních, mentálních, sociálních a
kognitivních potřeb lidí, kterým se muzikoterapie dostává.
Hudba sehrává důležitou roli v celém životě člověka. Velkou roli má
samozřejmě i v dětství. Od konce druhé světové války se v Evropě a především v
USA uskutečnila celá řada výzkumů týkajících se využití zvuku a hudby u dětí.
Na jejich základě vznikla tzv. vývojová muzikoterapie, která podává
ucelenou koncepci muzikoterapeutických metod a technik, které vycházejí ze
zákonitostí vývojové posloupnosti. Tyto techniky se používají jak u běžné
dětské populace, tak i u dětí s postižením a poruchami chování.
KDO JE TO MUZIKOTERAPEUT ?
Muzikoterapeutem je speciálně vyškolený odborník v oblasti
muzikoterapie, který dodržuje požadavky etického kodexu a standardy praxe,
které formulují muzikoterapeutické asociace, a jehož práce je zastřešena
pravidelnou supervizí. Ne však každý muzikoterapeut je tím pravým pro vaše
dítě. Důležitá je nejen odborná erudice, ale především osobnost samotného
muzikoterapeuta a jeho praktická zkušenost.
Osobnost muzikoterapeuta představuje jeho osobní já, které má na
vaše dítě největší vliv během celého muzikoterapeutického procesu. Nejdříve se
totiž objektem zájmu dítěte stávají hudební nástroje, postupem času se však
dítě stále více soustřeďuje na samotného muzikoterapeuta. Pozvolna se tak mezi
nimi buduje a prohlubuje bytostnější vztah, který je základem úspěchu celé
terapie.
Jak ale zjistit, který muzikoterapeut je dobrý, a který ne? Odborný
základ, jakož i léta praxe, vám může doložit každý muzikoterapeut sám na
požádání. Nebo se můžete informovat u České asociace muzikoterapie a
dramaterapie ( www.camad.net ). Co se týká
výsledků jeho práce, jakož i jeho osobnostního potenciálu, je nejlepší zjistit
reference od rodičů, jejichž děti daného muzikoterapeuta již navštívily nebo
navštěvují.
KDO POTŘEBUJE MUZIKOTERAPII ?
Muzikoterapeuti, jakožto obhájci zdraví, doporučují muzikoterapii
dětem všech věkových skupin. Ve své práci se zaměřují nejen na děti s
postižením, ale též na běžnou „zdravou“ populaci. Děti se totiž nacházejí
ve velkém moři zvukových vibrací a ne všechny zvuky jsou pro jejich organismus
příznivé. Na podkladě nejrůznějších šumů a hluků dochází k celkovému rozladění
organismu. Stejně nepříznivě působí i velké množství nejrůznějších druhů
krátkodobé hudby, která se na ně každý den valí z rádií i televize, a to nejen
v domácím prostředí, ale též v obchodech, restauracích apod.
Cílem muzikoterapie je podpořit psychomotorický, emoční a
kognitivní vývoj dětí a navrátit harmonii celému organismu. K tomuto účelu
byla vytvořena celá řada rehabilitačních, relaxačních a abreakčních
muzikoterapeutických technik.
Veliký význam má muzikoterapie pro děti s jakýmkoliv druhem
postižení. Je součástí tzv. komplexní rehabilitační péče a napomáhá těmto dětem
vést život co možná nejpřirozenějším způsobem. V dnešní době se zavádí
muzikoterapie do většiny speciálně pedagogických institucí a stává se nedílnou
součástí života dětí s postižením.
MUZIKOTERAPIE A HRY S HUDBOU
Obecně platí, že pro děti je velmi důležitá hra. Někteří autoři
uvádí, že hra je přímo podmínkou psychického vývoje a duševního zdraví.
Muzikoterapeutické techniky jsou často utvářeny právě na podkladě hry.
Muzikoterapeuti nevedou dítě k výkonu, ale k emočnímu prožitku a spontánnímu
učení pomocí nápodoby a opakování. Hudba a hudební nástroje mají velký
motivační efekt a děti se pak rády věnují nejrůznějším činnostem, které rozvíjí
jejich psychiku, motoriku, kognitivní schopnosti a samozřejměi hudebně
instrumentální dovednosti. Je důležité mít na paměti, že děti v období 1,5 roku
až 2 roky nejsou ještě schopny symbolických her ani her s pravidly.
Muzikoterapeuti přizpůsobují jednotlivé techniky hrám tzv. presymbolickým, při nichž napomáhají dětem v aktivní hře na jednoduché
rytmické a strunné hudební nástroje, pomáhají rozvíjet jejich řečový aparát a
podporují jejich přirozenou tendenci zkoumat nové předměty. Rovněž dětem
pomáhají…
