Manipulace a přesvědčování

Přesvědčování i manipulace jsou součástí komunikačního procesu. Rozdíl mezi nimi je ve 3 faktorech: dobrovolnost, zdůvodněnost a zainteresovanost posluchače.

Tyto metody komunikace se opírají o:

1. Tezi – adekvátní fakta a tvrzení, o kterých chce jednající posluchače přesvědčit.

2. Argumenty – prostředky, kterými jednající dokazuje pravdivost teze. Zde rozhoduje:

   1. způsob podání přesvědčivých argumentů (rychlost nebo pomalost, naočkování, váha argumentů a opakování)

   2. řazení v čase:

      • klimax (od menšího množství slabých argumentů po větší počet silných argumentů),

      • antiklimax (uspořádání opačné, tj. od více silnějších po méně slabších),

      • mezoklimax (centrická amplifikace – nejsilnější argumenty uprostřed komunikátu).

Manažeři a manipulace:

• Manipulace má otevřené i jemnější formy, které si firma či manažeři nemusejí vždy plně uvědomovat.

• Obvyklým důvodem vedoucím k použití manipulativních metod je přesvědčení, že určitých cílů lze dosáhnout lépe, pokud se podaří je před ostatními skrýt či nedat zcela najevo.

• Složitější formou manipulace jsou vyjádření, jejichž cílem je zabránit rozhovoru nebo diskusi na určité téma či tento rozhovor rychle ukončit.

• Manipulace se zaměstnanci je etický problém, a krátkodobé výhody, jež může manipulace přinášet, se pro firmu zpravidla poměrně rychle mění v dlouhodobé nevýhody (zhoršuje mezilidské vztahy na pracovišti a vede ke ztrátě důvěryhodnosti manipulující osoby nebo firmy).

Nejtypičtější manipulace ve firmě:

1. Nakládání s informacemi

   Techniky: od filtrování nebo zadržování informací, přes jejich zkreslování, selektivní informování, zahlcení informacemi či rozšiřování nepodstatných a zástupných…