Logopedická prevence v MŠ

7.8.1

Logopedická prevence v MŠ

Mgr. Eva Kolesová

Kompetence učitelek

Učitelky mateřských škol mohou napomáhat dětem rozvíjet jejich komunikační dovednosti jako takové. Logopedická terapie – v případě dyslálie, kdy se jedná o nácvik jednotlivých hlásek, by měla vždy patřit pouze "do rukou" logopeda nebo klinického logopeda.

U některých dětí je již ve třech letech patrné, že budou mít s řečí pravděpodobně potíže. V případě, že má učitelka podezření, že by dítě mohlo mít jakoukoliv vadu řeči, je dobré rodiče na tento fakt upozornit a doporučit jim návštěvu logopedie. Ideální je, když mají pedagogové kontakt na klinického logopeda, logopeda nebo speciálně pedagogické centrum pro děti s vadami řeči, který rodičům doporučí. Celá řada učitelek si dnes může udělat kurz logopedické prevence a stát se logopedickým preventistou. Logopedický preventista může v rámci školky pracovat s dětmi a věnovat se preventivním cvičením, jež pomáhají vadám řeči předcházet nebo jsou součástí logopedické terapie, kterou většinou vede klinický logoped.

V příloze najdete přehled vývoje výslovnosti dětí předškolního věku.

Metodika preventivních aktivit v oblasti logopedie

Rozvoj komunikačních dovedností

• popis obrázků v knížkách;

• podstatná jména, slovesa (co to je?, co dělá?, k čemu to je? atd.);

• popis předmětů v okolí dítěte;

• rozvoj tvorby vět podle obrázků, nácvik říkanek, písniček;

• rozvoj rozumění řeči (ukaž, kde děti házejí míč, kde běhá pejsek, co je vedle pejska, co je na nebi);

• skládání dějových obrázků, vyprávění podle obrázků, vyprávění příběhů, pohádek podle obrázků, bez obrázků;

Rozvíjení orientace v čase a prostoru

• orientace na těle (oči, uši, nos, loket, koleno, prsty atd.);

• pravolevá orientace;

• časové vztahy – ráno, večer, dopoledne, odpoledne, snídaně, oběd, večeře, včera, dnes, zítra (předškoláci by měli zvládnout dny v týdnu, roční období);

• vztahy mezi rodinnými příslušníky (jména rodičů, sourozenců), vztahy – teta, strýc, bratranec, sestřenice atd.

Rozvíjení paměti a pozornosti, myšlení

• opakování slov – dvouslabičných, trojslabičných, slova vytleskáváme, vyťukáváme apod.;

• opakování vět – začínáme jednoduchými krátkými větami, postupně přidáváme slova (důležité je dodržet počet slov ve větě a správný slovosled), písničky, říkanky (můžeme doprovázet pohybem);

• kresba jednoduchého obrázku zpaměti (sněhulák, sluníčko, dům, kytka – jednotlivé tahy za sebou);

• jednoduché pohybové hry, pozornost – měníme činnosti velmi často (ze začátku např. po dvou minutách – např. kreslíme, pak skládáme kostky, pak popisujeme obrázky v knížce), po čase intervaly prodlužujeme, nejdříve by dítě nemělo být v činnostech ničím rušeno, postupně zavádíme mírné rušivé podněty, navzdory kterým by dítě mělo zvládnout udržet pozornost.

…