2.10.1 Jak vychovávat indigové dítě
Kateřina Pokorná
V minulé kapitole jsme se věnovali charakteristickým znakům indigových dětí.
V této naleznete několik rad, jak indigáčka vychovávat:
-
Respektujte ho jako sobě rovného partnera. Nemluvte s ním
povýšeně.
-
Milujte ho bezpodmínečnou láskou a dávejte mu to stále najevo
jakýmkoli způsobem.
-
Nevyvolejte v něm pocit, že si vaši lásku musí zasloužit.
-
Stanovte mu hranice a pravidla z důvodu jeho ochrany a
důsledně dohlížejte na jejich dodržování tak, aby se dítě necítilo omezené ve
svém rozvoji, ale bezpečné.
-
Stůjte si za svým. Než řeknete „NE“, přesvědčte se, zda k
tomu máte dobrý důvod, a potom neustupujte.
-
Dovolte dítěti podílet se na těchto pravidlech. A na
spravedlivých a přiměřených důsledcích při jejich porušení.
-
Dávejte mu vždy možnost volby.
-
Připravte ho vždy dopředu na to, co předpokládáte, že se bude
během dne dít.
-
Naslouchejte mu a odpovídejte na všechny otázky trpělivě.
-
Dávejte dítěti úplná vysvětlení, přiměřená jeho úrovni
myšlení.
-
Říkejte mu důvody a vysvětlení proč. Nikdy nepoužívejte
argument: „Prostě proto.“ nebo „Protože jsem to řekl/a.“
-
Nesrovnávejte je se sebou nebo s jinými dětmi v jejich
věku.
-
Vždy říkejte pravdu. Pozná to.
-
Nikdy se s ním nesnažte manipulovat. Nefunguje to.
-
Nedávejte příkazy, raději dítě požádejte o spolupráci při plnění
úkolu.
-
Nepoužívejte k výchově křik ani fyzické tresty. Vyvolá to v něm
agresi a potřebu útočit.
-
Nestyďte se projevovat před ním své vlastní emoce. Pokud se
zlobíte nebo jste smutní, vysvětlete mu popravdě, proč se tak cítíte.
-
Místo okřiknutí mu vysvětlete, jak se vy cítíte, když se takto
chová.
-
Nepoužívejte vinu, strach či citové vydírání jako výchovný
prostředek. Neobviňujte ho.
-
Umožněte dítěti projevovat emoce, jako jsou pláč a křik.
A dejte najevo, že s ním cítíte.
-
Respektujte jeho soukromí a osobní prostor.
-
Učte ho respektovat a mít v úctě ostatní lidi, bez ohledu na
jejich chování nebo schopnosti, a společně hledejte hodnoty druhých lidí.
-
Uznejte svou chybu, když nějakou uděláte.
-
Nedělejte za své dítě to, co zvládne samo.
-
Dejte mu zodpovědnost za nějakou práci v domácnosti a dejte mu
vybrat, která to bude.
-
Za dobré chování mu poděkujte.
-
Věřte mu, ať vám bude říkat cokoli, čemu třeba
nerozumíte.
-
Podporujte ho v jeho zájmech, i kdyby byly pro vás málo
pochopitelné, a respektujte i schopnosti, které se u něho rozvinou, třebaže jim
nebudete rozumět. Ať už se jedná o talenty fyzické nebo metafyzické.
-
Umožněte dítěti v každé situaci tvořit. Jen tak může ventilovat
přebytek svých emocí.
-
Dopřejte mu dostatek pohybu. Běháním indigové dítě dobíjí svou
energii. Klidné sezení a delší soustředění ho vyčerpává.
-
Dávejte mu najevo, jak si ho vážíte a jak je obdivujete pro to,
jaké je.
-
Nestyďte se sami se učit od něho.
-
Naučte ho nést zodpovědnost za všechny jeho činy, co nejdříve
je to možné.
-
Neřešte věci za něho. Co nejdříve ho učte samostatnosti. Nechte
je co nejdříve vybírat si i své oblečení. Respektujte jeho názory.
-
Stále ho povzbuzujte a dávejte najevo, že mu věříte.
-
Pokuste se hledat alternativní metody pro jeho léčení nebo pro
poruchy pozornosti.
-
Respektujte jeho přání a chuti v jídle. Samo ví nejlépe, co a
jak právě jeho tělo potřebuje.
-
Respektujte, nevymlouvejte mu jeho „neviditelné přátele“.
Mohou mu v mnohém pomáhat po celý život.
-
Nikdy se mu nevysmívejte a neponižujte je.
-
Pokud se v noci bojí duchů nebo strašidel, věřte mu. Skutečně
vidí to, co my nejsme schopni vidět.
-
Učte ho relaxovat a meditovat.
-
Respektujte jeho emoční i fyzickou citlivost.
-
Pomozte mu dozvídat se o jeho indigové povaze i o jeho poslání.
Pomozte mu, při hledání jeho cesty.
-
Naučte ho, že jeho pocity jsou jeho největší bohatství a že se
jimi má řídit.
PŘÍKLADY KOMUNIKACE S INDIGOVÝM DÍTĚTEM
„Dnes jsme objednaní na prohlídku k paní doktorce, aby se ujistila,
že jsi zdravý(á). Potřebuji tvou pomoc, abychom se tam včas dostali. Měli
bychom vyjít za deset minut. Udělej si všechno, co ještě potřebuješ, třeba
dojít na záchod a tak. A protože má později přijít babička, musíme posbírat
hračky. Buď teď, nebo až se vrátíme domů. Záleží na tobě, jak se
rozhodneš.“
„Chápu, že tě tohle rozčílilo. Klidně se vyvztekej, potom se ti
určitě uleví. Já zatím počkám a nebudu tě rušit. Až ti bude lépe, přijď za mnou
a pomazlíme se.“
„Pořádně se teď venku proběhni a vyskákej. Protože když moc dupeš a
lítáš doma, všechno se se mnou klepe a chce se mi plakat.“
„Když mi teď pomůžeš s úklidem hraček, budu mít čas, abych ti
přečetla pohádku.“
„Jsi tak šikovný(á), že si sám(a) obuješ ty boty. Já si zatím budu
moct obléct bundu a budeme mít víc času si spolu povídat.“
„Promiň, že jsem na tebe před chvílí trochu křičela. Ale už jsem si
nevěděla rady, protože z toho, cos dělal, mě úplně vzteky rozbolelo v břiše.
Prosím poraď, co mám dělat, až se mi to příště stane. Jak ti to mám říct
příště, aby se to nestalo?“
TIPY PRO RODIČE INDIGOVÝCH DĚTÍ
Pokud je dítě neklidné a vy ho potřebujete udržet chvíli v klidu,
nechte ho předem pořádně proběhnout.
Při jakékoli činnosti umožněte dětem rozvíjet fantazii a
kreativitu. Například při pečení mu ukažte, že se dá malovat do mouky.
Pokud nechtíc rozlije vodu, místo zlobení se s ním pozorujte obrazce, které
voda dělá, a hádejte spolu, co vám to připomíná. Ale vysvětlete, že je lepší,
když příště bude dávat pozor, aby se nemusel převlékat.
Nechce-li vykonávat klidné činnosti, u kterých musí sedět, jako
třeba malování, vymyslete alternativní možnost. Třeba mu ukažte, že malovat se
dá i do sněhu, do písku nebo prsty namočenými do barvy. Vysvětlete ale, že by
to měl dělat, jen kdy u toho budete vy, protože jste zvědaví, co namaluje.
Pokud ho to nebaví, nenuťte ho malovat to, co se obvykle maluje,
jako domečky, stromy nebo auta. Řekněte, ať vám namaluje třeba mapu nějaké
vymyšlené země, vesmíru nebo barvy, které vidí okolo vás nebo ve vás. Možná
…