1.3.2 Často se v noci budí. Je to porucha spánku?
Autor: PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc., PhDr. Daniela
Sobotková, CSc.
Časté probouzení ze spánku v noci je pokládáno za jednu z hlavních
poruch spánku u dospělých. Můžeme považovat za poruchu spánku i časté
probouzení u kojence? K odpovědi je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti:
-
Spánkové stavy – klidný a paradoxní spánek – jsou u kojenců
často přerušované. Zapřičiňuje to nezralost nervových procesů, které
zabezpečují schopnost organismu setrvat v určitém stavu bez přerušení.
-
Dobře vyjádřený klidný a paradoxní spánek se u kojenců vyskytuje
výrazně kratší dobu než u větších dětí. Nezasvěcený pozorovatel by mohl říci:
„To není možné, vždyť malý kojenec většinu času prospí“. To je sice pravda, ale
jde většinou o neúplně vyjádřený spánek, během kterého změny charakteristické
pro určitý spánkový stav neprobíhají souběžně v různých funkčních systémech
(jako je např. systém motorický, nervový), ale jen v některých. V takovém
neúplně vyjádřeném spánku se dítě snadno probouzí.
Z těchto skutečností vyplývá, že časté probouzení v noci u
kojenců je hlavně způsobeno nižším stupněm zralosti centrální nervové soustavy,
a že tedy svědčí spíše o nezralosti spánku než o jeho poruše.
Nicméně časté probouzení v noci může být zapříčiněno i některými
postupy dospělého.
CO MÁME DĚLAT, KDYŽ SE KOJENEC V NOCI PROBUDÍ A
PLÁČE?
Ještě než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, chtěli bychom
upozornit, že má-li dítě během spánku velké pohyby nebo – jak
se lidově říká – „mele sebou“, nemají rodiče do jeho spánku hned
zasahovat, protože to nemusí znamenat, že se dítě probouzí. Někteří rodiče z
obavy, že se s ním něco děje nebo že je odkopané a může se nachladit, zasahují,
třeba tím, že dítě přikrývají. Takový zásah však může spánek narušit a dítě
opravdu probudit. Je pravda, že dítě, které se za spánku hodně pohybuje, se
lehce odkope. Oblečte proto dítě tak, aby ani při odkopání neprostydlo - vy je
pak nebudete muset přikrývat. Je dobré např. dítě dávat spát v noční košilce,
jejíž dolní okraj je sešitý, příp. v lehkém látkovém pytli.
MÁ K PLAČÍCÍMU DÍTĚTI PŘIJÍT DOSPĚLÝ?
Pláč může oznamovat, že se s dítětem něco nepříznivého děje, a proto
by dospělý měl k plačícímu dítěti přijít, aby se přesvědčil, co s ním je a v
případě potřeby zasáhl. Že při tom dospělý nebude rozsvěcet velké světlo, ale
jen malou lampičku, snad nemusíme připomínat.
CO MÁ DOSPĚLÝ DÁLE DĚLAT S PLAČÍCÍM DÍTĚTEM?
Na to mají odborníci různé názory. Někteří soudí, že – pokud je dítě
zdravé – je nejlépe je nechat plakat. Tito odborníci se totiž domnívají,
že pozná-li dítě, že na jeho pláč dospělý nereaguje, postupně si odvykne v noci
plakat. To je sice možné, ale přesto bychom takový postup u kojenců
nedoporučovali. Nemůžeme totiž vědět, jak to zrovna na naše dítě může působit.
Pláč může dítě vyčerpat, a tím nepříznivě působit na následný spánek. Ponechání
dítěte samotného v pláči během noci může také dítě zbavovat pocitu jistoty a
bezpečí, který se vytváří už od narození a je pro další duševní vývoj velmi
důležitý.
Někteří odborníci dále soudí, že by se dítě, které v noci pláče,
mělo…