Time management - Rady, tipy a návody, jak efektivně hospodařit s časem

Co je pro vás čas? Co se vám objeví jako první asociace? Zkuste si vybrat z náhodně seřazených pojmů, ta první myšlenka je ta správná! Jakmile začnete dlouze přemýšlet, tak pravděpodobně vymyslíte to, co byste k času cítit chtěli (a nejspíš tedy ne to, jak je to ve skutečnosti). Podvědomí, náš skutečný vnitřní ředitel, je rychlejší než vědomá – rozumová část psychiky, zkuste tedy opravdu sami pro sebe si přiznat skutečně první vjem. Pokud se vám žádné z nabízených slov ihned nepřiřadí ke slovu čas, tak pojmenujte svůj pocit po svém.

Podrobný a smysluplný rozbor vašich konkrétních asociací je prostor pro práci dobrého psychologa, který zkoumá příčiny těchto postojů – to souvisí se strukturou osobnosti manažera i s jeho přesnými prožitky posledních dnů, týdnů i měsíců. My jsme tuto lekci začali asociací proto, aby si každý vedoucí pracovník mohl pojmenovat svůj postoj k času. Většina z nás volí zřejmě v tvrdé realitě dnešních dnů spíše slova a asociace s nepříjemným podtextem. Proč?

Hodně manažerů prakticky všech typů firem má času málo, jejich pracovní den spíše připomíná situaci bojujícího o přežití. Velké plány i příjemné zdánlivě zbytné věci jsou neustále odkládány pro obrovský příval každodenních menších a tak „hořících“ termínů. A zdůvodnění tohoto pracovního stylu je tak jednoduché – JINAK TO NEJDE, ČASU MÁM MÁLO, POTŘEBUJI DEN SE 48 HODINAMI! A začarovaný kruh se uzavírá – čím rychlejší tempo tito vedoucí pracovníci volí, tím více podstatných priorit jim utíká. Tato lekce si dává nemalý cíl – alespoň částečnou změnu paradigmatu (postoje a nazírání na čas) u dnešního upracovaného manažera.

Zásadní otázkou při změně přístupu k plánování času u vedoucího pracovníka je: co nebo kdo je mým zlodějem času (tedy faktorem, kterému se sice věnuji ale nepřináší mi to žádný výsledek a chtěný cíl). Každý z nás má nějaké zloděje času, ale není snadné je pojmenovat a hlavně se jim bránit. Průměrný součet ztrátových časů dnešních českých manažerů bývá v rozmezí 10 – 25 % jejich celkového pracovního času. Chtít 0 % ztrátových časů je asi mimo lidské možnosti – přece jenom nejsme roboti, ale uvedené rozmezí stlačit na poloviční hodnoty je (pokud se na tom pracuje) možné. A cena za tuto změnu v řízení času je vysoká - 2 až 5 hodin týdně, které manažerovi zbudou při stejných výsledcích jako produkoval předtím. A jestli tento zbylý čas věnuje další práci, nebo rodině či koníčkům je už potom další volba. Zkuste tedy vybrat z uvedených nejčastějších zlodějů času ty, které se vás týkají – u každého je pak uvedena krátká rada jak na něj.

1. Špatná osobní kontrola času

Jsou jistě činnosti, kdy člověk „neví o čase“ a…