dnes je 23.11.2024

Input:

Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění

22.8.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1301
Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění

JUDr. Jan Přib

Základní charakteristika sociálního a zdravotního pojištění

Sociální pojištění zahrnuje nemocenské pojištění a důchodové pojištění. Sociální pojištění je v ČR státní systém provozovaný státními orgány (tj. územními správami sociálního zabezpečení –ÚSSZ a Českou správou sociálního zabezpečení – ČSSZ). Na sociální pojištění se platí pojistné; poplatníky tohoto pojistného jsou zaměstnanci (zaměstnanci platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění), zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Za zaměstnance odvádí pojistné jejich zaměstnavatel. Podmínkou placení pojistného na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů je účast zaměstnanců na nemocenském pojištění; v případě této účasti je placení pojistného povinné. Podmínkou placení pojistného na důchodové pojištění na straně OSVČ je v případě tzv. vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosažení určité hranice příjmů; v případě výkonu tzv. hlavní samostatné výdělečné činnosti se pojistné na důchodové pojištění platí vždy. Zaměstnavatelé a OSVČ platí spolu s pojistným na důchodové pojištění též příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Placení pojistného na nemocenské pojištění na straně OSVČ je dobrovolné.

Zdravotní pojištění je v ČR veřejnoprávní systém provozovaný zdravotními pojišťovnami. Na zdravotní pojištění se platí pojistné; poplatníky tohoto pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ. Za zaměstnance odvádí pojistné jejich zaměstnavatel. Podmínkou placení pojistného není (až na stanovené výjimky u některých zvláštních skupin zaměstnanců) dosažení určité hranice příjmu.

V sociálním a zdravotním pojištění plní stanovené úkoly zaměstnavatelé. Je-li OSVČ současně zaměstnavatelem, plní úkoly jednak jako zaměstnavatel, jednak za sebe jako OSVČ.

Pojistné na sociální pojištění

Pojistné na sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb. Podle tohoto zákona se platí pojistné na nemocenské pojištění a pojistné na důchodové pojištění (zákon zde používá souhrnné označení pojistné na sociální zabezpečení) a dále příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Okruh poplatníků

Zaměstnanci platí jen pojistné na nemocenské a důchodové pojištění.

Za zaměstnance se pro účely sociálního pojištění považují stanovené kategorie fyzických osob. Aby určitá osoba byla poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, musí splňovat obecnou podmínku; tato obecná podmínka spočívá v tom, že osobě v souvislosti se zaměstnáním (zaměstnáním se rozumí činnost, ze které plynou příjmy mající charakter příjmů ze závislé činnosti) plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů (tj. podle zákona č. 586/1992 Sb.) a nejsou od této daně osvobozeny. V zákoně č. 589/1992 Sb. je uveden výčet těchto osob považovaných pro účely tohoto zákona za zaměstnance (jedná se například o zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, prokuristy nebo členy kolektivních orgánů právnické osoby); vedle osob uvedených v tomto výčtu mají však charakter zaměstnanců i osoby neuvedené v tomto výčtu, pokud splňují tuto obecnou podmínku. Další podmínkou pro to, aby osoba byla poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, je, že současně musí být účastna nemocenského pojištění.

Za zaměstnavatele se považuje právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, tj. výše uvedeného zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění.

OSVČ uzavřela s jinou osobou dohodu o provedení práce, která spočívala v provedení určité práce v období od 1. října do 15. října2024; sjednaná odměna činila 5 000 Kč. Tato OSVČ není pro účely sociálního pojištění zaměstnavatelem, neboť tato osoba činná na základě dohody o provedení práce není považována za zaměstnance účastného nemocenského pojištění (podmínkou účasti zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce je, že zúčtovaná odměna nebo úhrn odměn v kalendářním měsíci přesahuje 10 000 Kč). Z této odměny se proto nebude odvádět pojistné na sociální pojištění.

Zaměstnavatelé platí (jako poplatníci)

  • pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za ty zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

OSVČ platí

  • pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jsou-li účastny důchodového pojištění,

  • pojistné na nemocenské pojištění, jsou-li na základě své přihlášky účastny dobrovolně nemocenského pojištění.

Stanovení pojistného

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Pro stanovení pojistného jsou podstatné tři prvky:

  • vyměřovací základ,

  • rozhodné období, za které se zjišťuje vyměřovací základ,

  • procentní sazba pojistného.

Vyměřovací základ

Vyměřovací základ zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely. Podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů se považuje za příjem zaměstnance v daném případě částka 6 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 6 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem (není přitom rozhodné, že tuto částku zaměstnavatel neúčtuje jako svůj náklad nebo úbytek prostředků, nýbrž pouze uvádí pro daňové účely na mzdovém listu zaměstnance), a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Zaměstnavatel přispívá v roce 2024 zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření částkou 5 000 Kč měsíčně (na soukromé životní pojištění zaměstnance přitom nepřispívá). Protože podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele, bude po vyčerpání tohoto limitu v měsíci říjnu 2024 zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění v měsících listopadu a prosinec 2024 vždy částka celého příspěvku (tj. 5 000 Kč měsíčně). Od ledna 2025 se bude znovu počítat stanovený limit, tj. od ledna 2025 se opět nebude příspěvek zaměstnavatele zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance, a to až do vyčerpání příslušného limitu 50 000 Kč v roce 2025.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují některé vyjmenované příjmy zaměstnance, zejména náhrada škody podle zákoníku práce, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události a odstupné.

Vyměřovací základ zaměstnance se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Pro vyměřovací základ zaměstnance není stanovena minimální výše. U zaměstnance je stanoven maximální vyměřovací základ za kalendářní rok. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na sociální pojištění je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.). Průměrná mzda se pro účely zákona č. 589/1992 stanoví prostřednictvím parametrů stanovených pro jednotlivý kalendářní rok pro důchodové pojištění a rozumí se jí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (pro rok 2024 činí průměrná mzda tedy částku 43 967 Kč); pro jednotlivý kalendářní rok platí tedy jiná částka maximálního vyměřovacího základu. V roce 2024 je maximálním vyměřovacím základem zaměstnance částka 2 110 416 Kč Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Vyměřovací základ zaměstnavatele

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu zaměstnavatele je (jako u zaměstnanců) kalendářní měsíc. Vyměřovací základ zaměstnavatele se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ OSVČ

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou OSVČ určí, ne však méně než stanovené procentní nebo pevné minimum a více než stanovené pevné maximum. Vyměřovací základ se stanoví za kalendářní rok.

Procentní sazba, v níž se stanoví nejnižší vyměřovací základ (procentní minimum vyměřovacího základu), činí 55 % daňového základu. Daňovým základem OSVČ se pro účely zákona č. 589/1992 Sb. rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Pevné minimum vyměřovacího základu je upraveno zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (o vedlejší činnost se jedná, pokud OSVČ aspoň po část kalendářního měsíce vykonávala nemocensky pojištěné zaměstnání, měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, náleží-li tyto dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců, osobně pečovala o dítě do 4 let věku, osobně pečovala o osobu závislou na pomoci jiné osoby nebo byla nezaopatřeným dítětem), jsou-li tyto činnosti vykonávány jako jediné v kalendářním roce. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro účely záloh stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2024 ve výši 13 191 Kč) a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2024 ve výši 4 837 Kč), který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vyloučených kalendářních měsíců). Minimální vyměřovací základ za rok 2024 bude při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2024 činit  131 904 Kč a pojistné za tento rok stanovené z tohoto základu (při sazbě 29,2 %) bude tedy činit 38 516 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2024 bude tento základ činit 58 044 Kč a pojistné za rok 2024 stanovené z tohoto základu bude tedy činit 16 949 Kč. ;

Maximální vyměřovací základ je u OSVČ upraven stejně jako pro zaměstnance a činí 48násobek průměrné mzdy (v roce 2024 činí tedy maximální vyměřovací základ OSVČ částku 2 110 416 Kč). Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění (tento základ pro pojistné na nemocenské pojištění se nazývá měsíční základ) se stanoví za kalendářní měsíc a je jím částka určená OSVČ, nejméně však v roce 2024 částka 8 000 Kč. Maximální měsíční základ však nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. Minimální pojistné na nemocenské pojištění v roce 2024 činí (při sazbě 2,7 %)  216 Kč za kalendářní měsíc; maximální pojistné na nemocenské pojištění v roce 2024 činí 4 749 Kč za kalendářní měsíc (pokud bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.

Zvláštní úprava vyměřovacího základu platí podle § 5b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. pro OSVČ, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc; u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok.

Sazby pojistného

Sazba pojistného u zaměstnanců v roce 2024

Sazby pojistného činí u zaměstnanců (jedná se jen o pojistné na nemocenské a na důchodové pojištění, neboť zaměstnanci neplatí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti):

  • 0,6 % z vyměřovacího základu, pokud jde o pojistné na nemocenské pojištění,

  • 6,5 % z vyměřovacího základu, pokud jde o pojistné na důchodové pojištění.

Sazba pojistného u zaměstnavatelů v roce 2024

Sazby pojistného činí u zaměstnavatele:

  • 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti),,

  • 27,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku (jedná se o zaměstnance, u nichž je nižší důchodový věk při odpracování stanoveného počtu směn v těchto profesích),

V případě zaměstnávání stanovených skupin zaměstnanců (např. zaměstnanců, kteří dosáhli aspoň 55 let věku, nebo zaměstnanců pečujících o dítě mladší 10 let) při splnění stanovených podmínek (např. kratší pracovní úvazek) má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů těchto zaměstnanců; slevy na pojistném jsou upraveny v § 7a až 7c zákona č. 589/1992 Sb.

Společnost s ručením omezeným má pro účely pojistného na sociální pojištění čtyři zaměstnance, a to jednatele, jemuž vyplácí odměnu (zaměstnanec A), a dále tři zaměstnance v pracovním poměru (zaměstnanci B, C a D). Za duben 2024 zúčtoval zaměstnavatel zaměstnanci A částku 38 500 Kč, zaměstnanci B částku 35 680 Kč, zaměstnanci C částku 31 275 Kč a zaměstnanci D částku 2 837 Kč, neboť zaměstnanec D v měsíci pracoval jen tři dny a po zbytek měsíce byl dočasně práce neschopen a pobíral náhradu mzdy a nemocenské. Pojistné na sociální pojištění u zaměstnance A činí 2 734 Kč (tj. 38 500 x0,071), u zaměstnance B 2 534 Kč (tj. 35 680 x0,071), u zaměstnance C 2 221 Kč (tj. 31 275 x0,071) a u zaměstnance D 202 Kč (tj. 2 837 x0,071; nemocenské ani náhrada mzdy se do vyměřovacího základu nezahrnují). Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatele činí za všechny čtyři zaměstnance (tj. včetně jednatele) 26 857 Kč, tj. 108 292 x 0,248 (částka 108 292 představuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců A, B, C a D). Celkem tedy zaměstnavatel odvede za daný kalendářní měsíc 34 548 Kč na pojistném na sociální pojištění, z toho 7 691 Kč jako pojistné placené jeho zaměstnanci a 26 857 Kč jako pojistné placené zaměstnavatelem.

Sazba pojistného u OSVČ

U OSVČ činí sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 29,2 % z vyměřovacího základu pro toto pojistné, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. U OSVČ činí sazba pojistného na nemocenské pojištění, které je dobrovolné, 2,7 % z měsíčního základu.

Odvod pojistného zaměstnavateli

Pojistné odvádí zaměstnavatel za sebe i za své zaměstnance. Zaměstnanci sami pojistné na sociální pojištění nevypočítávají ani neodvádějí; tyto úkony provádí za ně zaměstnavatel, který je též odpovědný za správný výpočet pojistného a jeho odvod. Pojistné na sociální pojištění odváděné za zaměstnance srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z tohoto příjmu srazit pojistné z důvodu, že příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je

Nahrávám...
Nahrávám...