7.5.1
Rozvoj nadání a talentu v zařízeních předškolní výchovy a vzdělávání
Mgr. Miloslav Hubatka
Rozvoj nadání a talentu dětí v mateřských školách, tedy dětí od 3 do 6 let, je velmi zásadní, ale také po všech stránkách velmi náročná záležitost. Současně je toto téma stále více diskutováno odbornou i laickou veřejností. Důvodů, proč rozvoj nadání u předškolních dětí leží v centru zájmu, je hned několik. V následujícím textu se pokusíme popsat a rozebrat některé důležité aspekty a souvislosti, které dle mého názoru mají největší, ba zásadní vliv.
Domnívám se, že pokud chceme opravdu dobře a efektivně rozvíjet talent a nadání našich dětí, je třeba vytvořit nejprve kvalitní základ. Ten potom bude jednak zárukou, že se potenciál dítěte (ať je jakýkoliv a zaměřen na jakoukoliv oblast) bude správně dále rozvíjet požadovaným směrem, ale také bude mít i aspekt udržitelnosti – tedy schopnost dosažené dovednosti, vědomosti a návyky správně využívat a hlavně si je udržet v jakékoliv době a situaci.
Viděl jsem ve své praxi opravdu hodně nadaných a talentovaných dětí se skutečně velkým a nadprůměrným potenciálem. Bohužel jen malá část tento dar uměla opravdu dobře využít ve svůj prospěch a mohla z něj tedy ve svém životě i profitovat. Důvodem byla právě buď absence nebo nesprávné nastavení v níže uvedených oblastech, nebo nesoulad mezi nimi. Tak jak je potřeba rozvíjet potenciál a nadání dětí správným způsobem, je třeba i správně rozvíjet celkovou osobnost dítěte, abychom dostali kýžený výsledek. Je mi líto, když vidím, jak se už od raného dětství a v nejdůležitějším věku dítěte zahazují talenty a děti jedou v lepším případě jen na "půl plynu".
Klíčové období rozvoje
Jde o nejdůležitější období, kde se skutečně pokládají základy, na kterých bude dítě stavět po zbytek života. Dokonce v některých aspektech jde o tak zásadní období, že žádné další už nebude mít tak velký vliv. A to je důvod, proč je nutné v tomto období věnovat pozornost pečlivému výběru vlivů i přístupů ve výchově, protože jsou skutečně určující pro další rozvoj.
Kterým oblastem výchovy nebo rozvoje dítěte dát přednost?
To je jedna z nejčastějších otázek rodičů i pedagogů pracujících s touto věkovou skupinou. Očekávají jasnou radu a rozhodnutí, čím začít a co upřednostnit. Obecně v současné době rodiče, ale i společnost celkově dávají větší důraz na rozumovou složku výchovy. Tento trend má v každodenním životě mnoho podob a projevů. Od počátků a základů výuky cizího jazyka (jsou školy a systémy, které nabízejí specializovanou výuku už od dvou let)je to i řada kroužků a zájmových útvarů rozvíjejících logické nebo matematické nadání. V módě jsou rovněž hry a programy včetně těch digitálních, jež se rovněž snaží pěstovat a rozvíjet logické myšlení dětí, a to včetně představivosti a kreativity. Výsledky se potom v praxi projevují mimo jiné tím, že děti, které nastupují do prvních tříd, mají v daleko větší míře již v předškolním věku větší znalosti trivia (čtení, psaní a počítání).
Například ve srovnání výsledků znalostí z matematiky u dětí přicházeních do ZŠ v letech 1972 a 2014 je rozdíl poměrně výrazný. Ve znalosti čísel do 10 se procento zvýšilo ze 40 % na 65 %. Ve znalosti a schopnosti odříkat číselnou řadu do 30 se počet dětí zvýšil z 23 % na 40 % atp.
Můžeme i říci, že současné děti mají při nástupu do školy daleko větší encyklopedické znalosti a vědomosti, než měli jejich vrstevníci před deseti i více lety. Je to díky vlivu nových dětských knih, ale daleko více díky vlivu sledování televize, internetu a počítačů. Dnešní předškoláci znají a umějí popsat více zvířat, dinosaurů, mají daleko více poznatků i z jiných oblastí, ale bohužel ztrácejí zase jinde. Hodně je to bohužel sociální oblast, ale i další.
Všestrannost a komplexnost rozvoje
Doporučení, co je skutečně nejvhodnější právě pro věkovou skupinu dětí v mateřských školách, je relativně snadné. Jde o snahu o všestranný a komplexní rozvoj dítěte v hlavních oblastech. Mnozí namítnou, že se to snadno řekne, ale hůře realizuje. Proto jsem pro lepší představu vytvořil následující schéma:
NahoruObrázek 1: Pentagram osobního rozvoje dítěte
Cílem pentagramu úspěšného dítěte je názorně ukázat i popsat klíčové oblasti a jejich vzájemné postavení a vliv. Naše výchovné snažení o rozvoj dítě by potom mělo směřovat k těmto krokům:
-
Mělo by být zastoupeno všech pět uvedených oblastí.
-
Všechny oblasti by měly být i ve vzájemném souladu, kdy jedna podporuje a rozvíjí druhou – vytváří podmínky a prostor pro rozvinutí i ostatních složek.
-
Měly by být nejen zastoupeny všechny, ale měly být i ve vzájemné rovnováze. Právě rovnováha a soulad jsou stejně, ba někdy i nejvíce důležité pro harmonický rozvoj dítěte.
Uvedené vyobrazení není samoúčelné, ale má ještě jeden cíl, a to poukázat právě na nutnost rovnováhy. Jakmile zatlačíme na jeden vrchol hvězdy, začne se celá deformovat a ovlivňovat negativně i další oblasti. Stejně tak rozvíjíme-li a preferujeme-li jednu oblast před druhou, hvězda přestává být vyváženou (chcete-li hezkou) a stává se jakýmsi pokřiveným a podivným tvarem. Ztrácí stabilitu a funkčnost. Stejně je to s rozvojem dítěte. Přirozený, vyvážený a ve všech oblastech současně podporovaný rozvoj je receptem na úspěšnou cestu podpory a rozvoje dítěte ve věku od tří do deseti let. Co která oblast přesně představuje a co rozvíjí, si můžeme popsat i vyobrazit v následující myšlenkové mapě. Zachycuje důležité podoblasti, na něž by naše výchovné snažení mělo zacílit.
NahoruObrázek 2: Myšlenková mapa
Tělesná složka
Tělesná složka je na vrcholu našeho pentagramu úspěšného dítěte, protože je vlastně nejvíce vidět. Zdraví, vzhled, tělesné dispozice dítěte jsou zřejmé na první pohled. Současně nám okřídlené rčení "ve zdravém těle zdravý duch" potvrzuje, že kvalita této oblasti ovlivňuje i ostatní oblasti a současně je i určující pro další rozvoj a růst.
Bohužel tato složka patří v současnosti mezi ty zanedbávané a tělesná zdatnost i otužilost dětí stále více pokulhávají. Odborníci na výživu, pediatři i další lékaři poukazují na zhoršující se výsledky u stále mladších dětí a nejde jen o rostoucí obezitu, ale i další problémy.
Do této oblasti můžeme zahrnout podoblast celkového zdraví, tělesnou zdatnost, ale i otužilost. Tu zase můžeme spatřovat nejen v otužilosti fyzické, ale i duševní. Ono je vlastně nejde exaktně oddělit, protože spolu souvisejí a jde de facto o druhou stranu téže mince. Osobně se domnívám, že jde o podoblast dosti podceňovanou, protože kvůli neobvyklému pohodlí a komfortu nejen bouráme otužilost a zdatnost dětí, ale má to dopady i na sebekázeň a schopnost vystupovat ze zóny pohodlí.
Přitom recept může být relativně snadný. Omezení sezení u televize, PC atp. Nabídka zajímavé sportovní nebo pohybové činnosti. Aktivní zapojení dítěte do sportu anebo alespoň do nějaké činnosti spojené s pohybem.
Duchovní složka
Duchovní, nebo chcete-li etická, složka je poměrně abstraktní a tím pádem často hůře uchopitelná, ale to neznamená, že je méně důležitá. Je to právě naopak. Ne náhodou je hned za tělesnou složkou na předním místě, protože hodně ovlivňuje dosahování cílů v dalších oblastech.
Z podoblastí, které sem zahrnujeme, je třeba upozornit na oblast etického, hodnotového a charakterového rozvoje dětí. Jakkoliv to může znít nadneseně a složitě, jde o nutné a zásadní věci, jako je slušnost, čestnost atp. Právě v tomto věku se pokládají základy hodnot souvisejících s touto oblastí.
Zanedbání nebo dokonce nevhodné návyky a nastavení už v raném věku potom vytvářejí problémy a jakési limity pro celý život.
Emocionální složka
Emocionální a citová složka je zase oblast, jejíž doménou jsou vztahy a sociální rozměry našeho života. U dětí se v této oblasti zaměřujeme na dva hlavní směry:
-
Vnější – vztahy s druhými, tedy schopnost navazovat kvalitní vztahy a schopnost vycházet s druhými lidmi. Patří sem i schopnost spolupráce nebo schopnost respektovat autority apod.
-
Vnitřní – oblast sebeřízení, tedy oblast, do níž zahrnujeme schopnost zvládat své emoce a city, sebekázeň, tedy schopnost vystoupit ze své zóny pohodlí a postupně budovat zodpovědný přístup ke svým povinnostem. V neposlední řadě sem patří schopnost umět obě zmíněné složky propojit v souladu se sebou a svými cíli, nejít sám proti sobě, ale současně nebýt egoistický nebo bezohledný k sobě i druhým.
Mentální složka
Mentální nebo také rozumová složka je v současnosti nejvíce v centru zájmu rozvoje dětí. Je nesmírně důležitá, ale není jediná. Rozhodně se domnívám, že není dobře, když je rozvoj nadání a rozvoj dítěte redukován pouze na tuto oblast. Je pravda, že právě v této oblasti jsou výsledky nevíce a nejlépe vidět, ale je nutno je opřít o předešlé oblasti.
Rozvoj v této oblasti je v daném věku rovněž nutno mít v rovnováze a jednotlivé podoblasti rozvíjet cíleně, šetrně a správně, ve vzájemném souladu a harmonii. I zde jakékoliv sklouznutí do extrémů, jednostrannosti nebo nevyváženosti nesprávně působí na rozvoj dítěte – deformuje náš pentagram – a vytváří otevřené i skryté problémy do budoucna.
Do mentální a rozumové oblasti můžeme zařadit rozvoj logiky a myšlení v tom nejširším slova smyslu. Rozvoj a podpora potenciálu v této oblasti v této době jsou opravdu důležité a zásadní, což mimo jiné potvrzuje řada odborných výzkumů. Vzniká tak i mnoho metod rozvoje dětí v této oblasti v předškolním a mladším školním věku. Jako příklad za všechny bych uvedl metodu NTC Learning, kterou se zabývá Dětská Mensa.
Kromě rozvoje logického myšlení, představivosti a IQ můžeme do oblasti rozumového rozvoje děti zahrnout i estetické a umělecké oblasti, tedy výtvarné, dramatické nebo hudební nadání. Patří sem i módní výuka cizích jazyků. To právě dokresluje a kompletuje zmíněnou všestrannost…