Nonverbální komunikace
Prostřednictvím řeči těla si lidé bez pomoci slov sdělují své
společenské postavení, role, nálady, pocity, postoje. Verbální komunikací
získáváme tzv. tvrdá fakta, nonverbální komunikace přináší obraz duše.
Antropologie odhalila, že ze slov si odnášíme jen 7 % všech informací, 55 %
získáváme z komunikace těla a 38 % z tónu hlasu.
Základní východiska:
Charakteristika nonverbálních projevů
1) Výraz obličeje – zrcadlo odrážející duševno
Navázání očního kontaktu
-
sociální pohled – do části obličeje vymezené trojúhelníkem
očí a úst – naznačuje upřímný zájem o komunikované a respekt ke komunikující
osobnosti,
-
business pohled – směřuje nad oči doprostřed čela – brání
vlivu reakcí partnera komunikace,
-
intimní pohled – prodloužený např. do výstřihu – nevhodný
ve firemní komunikaci,
-
upřený pohled – není slušný (civění); u neznámého člověka
působí příjemně, když naváže letmo oční kontakt a oči odvrátí, u známého
člověka je příjemné, když pohled trvá zhruba 50 % času,
-
žádný pohled – představuje ignorování, opomíjení,
apatii,
-
sklopené oči k zemi nebo pohled zaměřený vedle/za
partnera – malé sebevědomí nebo obrana před cizí intervencí; nevážíme si
osoby, nezájem o to co říká.
Z jednotlivých částí obličeje lze identifikovat poměrně přesně různé
emocionální stavy:
-
oči a víčka - štěstí, smutek, strach,
-
oblast čela a obočí – překvapení,
-
rovnoměrné rozložení – rozčilení.
Naslouchající pohledem na hovořícího dává najevo svůj
souhlas, zájem.
Odvrácením pohledu dává najevo nezájem, výhrady, neschopnost
se soustředit.
Řečník – chce-li získat souhlas, snaží se zachytit očima
pohledy těch, ke kterým má hovořit. Je třeba mít uvolněné svaly v obličeji,
protože pohled do nekonečna, neurčitý výraz očí, nehybný pohled, tvrdá „mrtvá“
tvář úspěch řečníkovi nepřinesou.
Užití ozdobných, tmavých, nebo zrcadlových brýlí vyvolává negativní dojmy. Může také neúmyslně prozrazovat vysoký stupeň
úzkosti.
2) Vzdálenost, odstup – proxemika
Pohled na vzdálenosti lidí mezi sebou při spolupráci, jednání. Intimní
prostor, distanční zóny a teritoria jsou životní prostory psychiky. Každá
příležitost akceptuje jiné vzdálenosti mezi lidmi. Interpersonální zóny
ovlivňuje i prostředí, ve kterém žijeme, a jeho zalidněnost.
Typy zón:
-
Intimní – pomyslný ochranný prostor 50 cm až 60 cm, do
kterého není povolen vstup cizím osobám; narušení vyvolá negativní postoj;
prolomení zóny přichází v úvahu buď v případě lásky nebo při otevřeném
útoku.
-
Osobní – prostor pro přátelskou komunikaci – 50 cm až 1,2
m; zachováváme ji např. na večírcích, při rozhovoru a nejrůznějších setkáních s
přáteli.
-
Sociální – odstup udržovaný vůči cizím osobám a neznámým
lidem - 1,2 m – 3,6 m; např. hovor vedoucího se zaměstnanci, s lidmi, s nimiž
si vykáme.
-
Veřejná – vzdálenost řečníka od publika – více než 3,6 m –
jedná se o „útěkovou vzdálenost“; oceňují veřejně uznávané osobnosti.
Podvědomá závislost zón