Dospělá firemní komunikace
I. Dospělý komunikační vzorec
Nadpis tohoto tématu zní tak nějak samozřejmě a lehce a vyvolává
otázky typu: „ Proč trénovat něco tak jednoduchého, jako je dospělá komunikace?
Dospělí jsme přece v pracovním procesu všichni, mluvit umíme také – není tohle
téma nějaké přehnané hraní se slovíčky? Není to spíše oblast, které by se měli
věnovat lidé pracující v oblasti studia teorie komunikace někde na akademické
půdě? Co z toho, že bude této lekci věnovat několik desítek minut, bude mít
manažer – praktik? Člověk, který je denně pod velkým tlakem, aby prodal produkty
firmy, zorganizoval výrobu s novou technologií nebo koordinoval součinnost
několika týmů pracujících na jednom projektu?“
Dobré zvládnutí dospělé komunikace manažerovi přinese hned
několik důležitých benefitů:
-
značná část konfliktů, které jsou kolem Vás, nyní už do budoucna
vůbec nebudou vznikat!
-
konflikty, které teď řešíte, budou ztrácet svoji sílu a vyhnete
se / u některých / jejich další eskalaci a dlouhodobému trvání!
-
posílíte profesionální firemní kulturu, dospěle komunikující
organizace je moderní a z dlouhodobého hlediska i více efektivní jednotka ve
světě byznysu!
-
pracovní, ale i osobní vztahy kolem Vás se dostanou v některých
ohledech na vyšší kvalitativní úroveň, bude v nich méně závislosti a více
skutečných emocí a pocitů svobody!
Z výčtu uvedených užitků pro manažerskou práci je jasné, že toto téma
má hodně co říci každému vedoucímu pracovníkovi. Ani dle data narození nejsou
všichni, kdo pracují, už dospělí, z hlediska komunikačního stylu mnoho z nás
jsou spíše rodiče či děti. Je to dané strukturou osobnosti, naší výchovou a
dalšími podvědomě řízenými návyky. Pokud ale komunikujeme silně rodičovským či
výrazně dětským stylem, tak zjistíme brzy, že je kolem nás hodně zbytečných
konfliktů.
Teorie, která popisuje dospělý komunikační vzorec, se nazývá
transakční analýza, a ta (ve zjednodušené podobě) říká, že každý z nás neustále
v komunikaci střídá 3 různé styly. Každý z nich má v určité životní situaci své
místo, my tuto teorii budeme aplikovat na její využití při řízení obchodních a
výrobních týmů. Nejdříve popíšeme tyto 3 komunikační styly s příklady jejich
projevů v reálném prostředí moderní organizace.
Nahoru 1. Rodičovský komunikační styl
Vedoucí týmu se ke svým lidem chová spíše jako jeho otec či matka,
neustále dává nevyžádané rady, opírá se výhradně o své zkušenosti z minula.
Řešení je skoro vždy jeho názor, který se odvolává na to, jak to dělali už
předtím. Nové postupy, změny a k nim náležející riziko rodiče děsí, snaží se
jim maximálně vyhnout. Názory jiných rodiče zajímají málo a nepřikládá jim
stejnou váhu jako názoru vlastnímu. Rád lidi kolem sebe hodnotí, rozděluje
černobílé posudky, které pak v budoucnu už nerad mění. Pro rodiče je příjemné
přebírat odpovědnost za jiné v rozsahu, který mu už nepřísluší. Tyto rodičovské
projevy v komunikaci samozřejmě tlačí jeho partnery v procesu výměny informací
do dětských rolí, a to dále vyvolává konflikty a neumožňuje to týmu v podstatě
dospět a osamostatnit se.
Nahoru 2. Dětský komunikační styl
Lidí chovajících se jako děti je všude kolem nás hodně, tento životní
a pracovní postoj je lákavý hlavně v tom, že dotyčný zcela odevzdává
odpovědnost za své chování na někoho jiného. Tedy typicky dětské je hledat
kolem sebe někoho „Kdo to za mě vezme“ a pozor: lidé zachraňující ty kolem sebe
s patřičnou náruživostí se vždy najdou.
Život v 1 trojúhelníku
V tomto pomyslném vzorci chování někteří lidé stráví mnoho let,
někteří dokonce i celý život. Klasická oběť se pozná snadno: všechno kritizuje,
nic prý nefunguje a „peklo jsou ti druzí“. A toužebně hledají další do „své
hry“. Tedy viníka, toho, kdo může za to, že se jim pracovní…