Dávky v rodičovství - sociální dávky

8.1.1 Dávky v rodičovství – sociální dávky

JUDr. Peter Samčík

Sociální dávky, které se vztahují k rodičovství a podpoře rodin s dětmi doznávají v současné době celou řadu podstatných změn. Tyto změny vycházejí z novelizací příslušných právních předpisů. Účinnost změn byla stanovena dnem 1. ledna 2012.

Jedná se o zrušení nebo novelizaci následujících obecně závazných právních předpisů:

• zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení a vyhláška č. 182/1991Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, byly zrušeny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů,

• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře byl již cca 70x novelizován, naposledy, ke dni vydání tohoto článku, zákonem č. 408/2011 Sb.

• zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byl novelizován zákonem č. 420/2011 Sb.,

• zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu byl novelizován zákonem č. 366/2011 Sb.,

• zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi byl rovněž novelizován zákonem č. 366/2011 Sb.

Účelem tohoto článku je především poukázat na důležité změny ve výši dávek a příspěvků sociální péče, které platí od 1. ledna 2012.

Jednotlivé sociální dávky

1. Životní minimum a existenční minimum

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a měsíční částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima takto:

pro jednotlivce		3 410 Kč
pro první osobu v domácnosti		3 140 Kč
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem		2 830 Kč
pro nezaopatřené dítě ve věku:
	do 6 let	1 740 Kč
	6 až 15 let	2 140 Kč
	15 až 26 let (nezaopatřené)	2 450 Kč

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Podle ustanovení § 4 citovaného zákona:

„(1) Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují

1. rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

2. manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu; za partnera se pro účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,

3. rodiče a

   • nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

   • zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d),

4. jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

(2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

(3) Pokud bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s druhým rodičem, nestanoví-li tento zákon jinak. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů. Rodiče mohou měnit toto prohlášení nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce. Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního předpisu, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; v tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem.“.

Částka existenčního minima platná od 1. ledna 2012 činí 2 200 Kč za měsíc.

Podle ustanovení § 9 citovaného zákona valorizace životního a existenčního minima jsou prováděna nařízeními vlády. Vláda je zákonem zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

2. Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory náleží při splnění zákonných podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

1. jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu, jde-li o státní občany České republiky, nebo

2. mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu, jde-li o cizince; podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

Podle ustanovení § 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se dávky sociální podpory dělí na

1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

   • přídavek na dítě,

   • příspěvek na bydlení,

   • porodné,

2. ostatní dávky

   • rodičovský příspěvek,

   • dávky pěstounské péče,

   • pohřebné.

2.1 Přídavek na dítě (§ 17 – 19)

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

1. do 6 let = 500 Kč,

2. od 6 do 15 let = 610 Kč,

3. od 15 do 26 let = 700 Kč.

Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření.

2.2 Příspěvek na bydlení (§ 24- 28)

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže

1. jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a

2. součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu. Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu. Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu, doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob.

Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

Náklady na bydlení tvoří

1. u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného,

2. u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

   

3. u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

   

Podle ustanovení § 28 vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši

1. nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném,

2. částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv,

3. částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení, popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.

2.3 Porodné (§ 44 - 46)

Na porodné mají od 1. ledna 2011 nárok jen rodiny, jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobek životního minima. Tuto sociální dávku dostanou jen na první dítě, nikoliv už na další v pořadí.

Samotná dávka zůstává na 13 000 Kč, při dvojčatech (či více současně narozených dětech) činí 19 500 Kč.

Matka a otec žijící ve společné domácnosti (bez dalších osob kromě narozeného dítěte) dostanou porodné jen tehdy, jestliže jejich měsíční čistý příjem nepřesáhl 18 504 Kč (v roce 2011 to bylo 16 992 Kč).

U matky-samoživitelky činí hranice čistého příjmu 11 712 Kč měsíčně (v roce 2011 to bylo 10 752 Kč).

Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li zákonem stanoveno jinak.

Nárok na porodné má také ode dne převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů osoba, která převzala dítě do takové péče do 1 roku jeho věku, toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné, a před převzetím tohoto dítěte do péče této osobě nevznikl nárok na porodné. Za uvedených podmínek má nárok na porodné také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů 2 nebo více současně narozených dětí. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Nárok na porodné náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte.

2.4 Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na tuto dávku je podmíněn účastí na nemocenském pojištění v posledních dvou letech po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další…